Pro Nefilim (Malec fanfiction)

30. července 2014 v 22:39 | Shi-ki |  The Mortal Instruments
Jaký to je asi pocit? Být ochoten pro někoho zemřít.
Název: Pro Nefilim
Autor: Shi-ki
Fanfiction | The Mortal Instruments | Malec | One-time


Alek se začínal strachovat. Opravdu strachovat a pocit sevřeného srdce ho sužoval jako by se nabodnul na vlastní šíp. Věděl, že teď je situace spolku složitá. Někdo začal opět zabíjet lovce stínů. Tolik si toho vyčítal. To oni Magnuse dostali do záležitostí spolku. Žádali jeho pomoc i pro lovce v opravdu absurdních situacích. Když mu svěřili Jace, aby ho hlídal. Když byla potřeba jeho magie při bitvě na Valentýnově lodi. Když Aleka zranil démon tak, že si sám na moment myslel, že zemře. Poslední, na co tenkrát pomyslel, byl Jace. Stále se vůči němu cítil trochu rozpačitý, ale kdykoli pomyslel na Magnuse, na čaroděje s kočičíma očima, Jace byl jen bratrem. Dobrým přítelem. Nejvyšší čaroděj Brooklynu mu učaroval. Sám pro sebe se musel zasmát, když nad tím tak přemýšlel.
A teď je tady. Stojí před Magnusovým sídlem a čeká, jestli mu přijde stráž otevřít, nebo mu oznámí, že se čaroděj ještě nevrátil. Alek zastával názor, že to s pomocí Lovcům stínů přehání. Riskuje vlastní život. Mohl klidně zůstat u svých večírků, i tak by z něj Alek nedokázal spustit oči. Do podobných situací se často nedostával. Nikdy se nedokázal od Jace pohnout vpřed, ale teď viděl Magnuse jako možnou budoucnost. Doufal, že on to vidí stejně. Od té noci na Valentýnově lodi se mnohé změnilo. Málem tehdy řekl svým rodičům, jak to mezi ním a Magnusem je. Dosud si nepamatoval, proč to chtěl říct ani proč to nedořekl.
Chystal se znovu vzít za klepadlo, ale dveře se otevřely. Stál za nimi Magnus z masa a kostí, což Aleka nesmírně překvapilo.
"Nejvyšší čaroděj Brooklynský si chodí otvírat sám?" zalesklo se mu v očích. Nepřemýšlel nad tím, co říct. Řekl prostě první věc, co mu stanula na mysli. Možná se měl držet svého obvyklého 'Ahoj'.
"Jen vyjímečným návštěvám." zazářily mu zelené oči. "Pojď dál."
Obvykle by se na zemi zahrady válely plastové kelímky nebo rozsypané občerstvení, ale dnes ne. Na Magnusovy oblíbené večírky nebyl čas. Spolek se teď musel stavit na první místo, protože, co by si ubozí Nefilim počali bez čaroděje podsvěťana, kterým ještě nedávno opovrhovali jako s každým podsvěťanem. Z přemýšlení nad spolkem Magnuse vytrhly ty jeho nádherné modré oči. Chyběly mu. Alekova rozkošná stydlivost a nerozhodnost, upravené černé vlasy, kožená vesta Lovce stínů, jednoduše celý Alek. Byly to týdny, co ho viděl naposledy a upřímně si sám myslel, že se z některých záležitostí spolku ani nedostane dost živý na to, aby mu mohl zas a znova opakovat, jak je pro něj výjimečný.
Chvíli ani jeden z nich nic neříkal. Alek sem chodil každý den a čekal na tento moment, ale teď mu došla slova. Rád by to svedl na čáry, ale tkvělo to jen a jen v jeho rozpacích a nadšení. "Rád tě vidím." vysoukal ze sebe. Rád by mu řekl mnohem víc, ale to všechno mu v hlavě zmateně poletovalo, že by se raději propadl do země.
"Byl jsem pryč skoro celý měsíc a víc od tebe neuslyším?" nevěřícně rozhodil ruce jako by čekal alespoň objetí.
"Em.. Chyběls mi." v ten moment se Alek cítil trapně. Měl by mu říct víc, dluží mu mnohem víc.
"Miluju tě." vybalil na něj Magnus nezaujatě. Čekal na Alekovu reakci.
"Miluju tě." řekl Alek. Jeho hlas zněl neobvykle dřevěně, když říkal tak silná slova. Jemu samotnému ta slova zněla cize, ale v životě nemyslel nic jiného tak vážně, i když ho tím Magnus zaskočil.
"Teď bys to mohl říct tak, aby to neznělo, že to pouze opakuješ." pobídl ho vytočeně. Po tom všem čekal mnohem víc. Alek netušil, kde se mu v ruce vzala sklenka s neznámým obsahem.
"Myslel jsem to vážně. Dlouho jsem tě neviděl a ty dny nejistoty, co jsi byl pryč.. Byl jsem tu každý den a tys tu nebyl. Měl jsem o tebe strach a nikdy," odmlčel se pro nádech, přičemž si dodával odvahy, "Nikdy jsem nemyslel nic tak vážně jako to, že tě, Magnusi Bane, miluji." pomyslně ze sebe setřásl všechen ten stres a napětí. Magnus je přeci tady. Už není důvod se o něj strachovat.
"Tohle už znělo opravdově, Nefilim." na tváři mu zatancoval pyšný úsměv. Čekal, že Alek zkamení na místě a že pro dokazování lásky je tu on sám. Fialové sako s flitry se mu zalesklo v zahradním osvětlení, když se k Alekovi přiblížil. Jeho zvyklostí bylo líbat divoce, ale Alek byl někdo úplně jiný, kdo vyžadoval něco úplně jiného. Vyžadoval to nejlepší. Vlastně by se uspokojil i s tím nejskromnějším nic, ale to by Magnus nemohl dopustit, aby se jeho Nefilim dopřálo něčeho jen zpola. Nakonec si ho přitáhl za koženou vestu k sobě a nežně se svými ústy přitiskl na jeho. On je ten, pro koho dýchá. Kvůli němu se účastnil všech lovů a pomáhal Nefilim. Riskoval vlastní život a ani trochu toho nelitoval. Pro Aleka by zemřel.
 

7 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 Wan Wan | 29. ledna 2015 v 23:09 | Reagovat

Aaaah!! U Anjela!To bolo tak krasne, falt vydarena story;)

2 Nikky Nikky | 9. září 2015 v 8:47 | Reagovat

Ááááááááááá!!!!! Tak to bylo naprosto, ale naprosto boží! Úžasné! Miluju je! Jsou ta nejlepší dvojice tahle povídka se vážně povedla! Úplně jsem čekala na ten moment, kdy si padnou kolem krku ♥ Skvělé!

3 Martin Martin | E-mail | 12. září 2016 v 20:42 | Reagovat

Taaaak...tohle bylo fakt, fakt epický. <3

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama