Exception

9. srpna 2014 v 22:22 | Shi-ki |  Sherlock BBC
Název: Exception (výjimka)
Překlad: Ell
Fanfiction | Sherlock BBC | JohnLock | One-time


"Johne" zavolal Sherlock když slyšel zvonek bytu 221B jak se rozléhá po pokoji.
"Je to donáška" odpověděl John ze své ložnice. "Peníze jsou na stole."
Zvonek znovu začal dělat rámus.
"Johne!" Sherlock zopakoval. Věděl, že by tam mohl dojít sám, ale proč by se rak namáhal, když to za něj může udělat někdo jiný?
"Sherlocku" John si povzdechl. Sice by se mohl pokusit detektiva přesvědčit, že za dveřmi jim vlastně stojí sériový vrah, který používá mrtvoly jako maso na pizzu, místo poďobaného teenagera. Ale ani to by nejspíš nestačilo, aby se zvednul ze svého milovaného gauče.
Sherlock se vrátil po své "sebevraždě" před dvěma měsíci, a ještě pořád pracoval na kompletním zničení Moriartyho sítě gangsterů a zabijáků. Mycroft svého bratra varoval, že akce už byla v konečné fázi a proto se Sherlock musel držet vevnitř a na veřejnosti ho nikdo nesměl poznat. I když Sherlock nikdy neposlouchal bratrovy rozkazy, tentokrát mu Mycroft opravdu pomohl, když se mohl vrátit do Baker Street a k Johnovi, tak se rozhodl udělat výjimku z pravidla a opravdu se bratrovými radami řídil.
Bohužel pro Johna, Sherlock nebyl ten klidný typ člověka, který si vystačí jen s knihou. Být s ním natěsnaný v takto malém bytě Johna vedlo ještě k větší zuřivosti než normálně. Sherlock odmítal pomáhat s domácími pracemi a nic nedělal. Přesto si soustavně stěžoval na neustálou nudu.
Když zvonek zařinčel po třetí, John hodil účty, které zrovna probíral na zem, vzal peníze z kuchyňského stolu a vyběhl ze dveří.
K jeho překvapení byl ten poďobaný teenager Angelo, který jim nesl velký česnekový chleba. "Pro vás na podnik, samozřejmě."
John mu dal tedy jen peníze za pizzu a poděkoval mu za jeho štědrost.
"Užijte si večer." Angelo se usmál a mrknul.
"Ne.... Ne, my nejsme-" ale to už Angelo odešel. Očividně se chtěl dostat pryč z londýnského deště.
John si povzdechnul, když pro ně nesl nahoru čaj.
Co to s těmi lidmi dneska je? To nemohou být dva chlapi kamarádi bez toho, aby mezi sebou měli románek?
Hned jak Sherlock uslyšel, že se otevírají dveře, otočil se na Johna.
"Co se děje?" Zeptal se Sherlock, když uviděl podrážděný výraz jeho spolubydlícího.
"To Angelo." Odpověděl John. "Víš jaký je."
"Ahh" Sherlock se ušklíbnul.
John popošel ke stolu, kde už jim chladla pizza.
"To je prostě..." Sherlock si sednul a přesně tušil, co se bude dít, že John bude křičet a všechno popírat. "Proč si lidi vždycky myslí že jsme spolu?"
Sherlock měl pravdu, John pokračoval.
"Já ani nejsem gay, proboha!! Měl jsem i přítelkyně od té doby co jsem tě poznal. Ale ne, to očividně nic neznamená, pořád spolu můžeme spát každou noc!!!"
"Johne-"
"Proč ostatní nemůžou pochopit, že jsme prostě jen přátelé?! Proč si pořád myslí že jsme něco víc, i když jim vysvětluju, že to neni jejich zatracená věc!!!"
"Johne!" Sherlock zvýšil hlas a snažil se jeho spolubydlícího překřičet.
"Co?" Zakřičel John, který byl vytočený a ještě více podrážděný, protože ho někdo vytrhnul z běsnění.
"Nechápu to, co ti tak vadí?" Zeptal se Sherlock a opravdu ho zajímala odpověď. Byl neobvykle zmatený nad postojem jeho přítele.
"Já-já-já...nejsem.." John koktal. Vracel se pořád k té otázce.
"Já prostě nechápu, proč tě ta myšlenka, že jsme spolu tak odpuzuje." Detektiv se sice snažil, ale v jeho hlase byl slyšet ublížený tón.
"No...já-" John se snažil vymyslet nějaký důvod a bojoval s tím, dát to do smysluplných slov. Nebyla to otázka na kterou by byl zrovna připravený. Nevěděl jak má odpovědět.
Sedl si na gauč, který byl v dostatečné vzdálenosti od Sherlocka a snažil se najít slova, kterými by mu to vysvětlil.
"Asi prostě nemám rád, když za mně rozhodují můj život ostatní. Prostě bych chtěl, aby to nechali jen na nás a naši volbu. Potom by to měli jen ignorovat nebo akceptovat, a starat se sami o sebe." John to ze sebe dostal, byl sám sebou překvapen a trochu se obával Sherlockovi odpovědi.
Poprvé za dlouhou dobu byl Sherlock v úplném šoku.
Byla to pravda? John, který vždy odmítal jakékoliv romantické spojení se svým spolubydlícím a byl naštvaný i když to někdo jen zmínil. Nebyla to jen hluboko vyrytá homofobie, ale jen to, že ostatní lidé za něj rozhodovali jeho život.
"Oh." Odpověděl Sherlock, nevěděl co na to říct. Byl úplně rozhozený.
Chvíli tam ještě stáli v trapném tichu a koukali do země. Oba přemýšleli o tom, jak si to ten druhý vysvětlil.
Konečně sebral Sherlock trochu odvahy a promluvil na svého frustrovaného přítele.
"A jaké je tvoje rozhodnutí?" Snažil se působit vklidu a chladně, i když se třásl a byl celý spocený. Bylo pro něj opravdu těžké se koukat na Johna a čekat na odpověd.

John byl mimo. Opravdu se to dělo? Opravdu to zvažoval? Jasně, byli přátelé, nejlepší přátelé a musel uznat, že po Sherlockově 'smrti' truchlil, brečel a cítil obrovskou ztrátu, se kterou se nemohl vyrovnat. Netušil že se mohl cítit takhle špatně. Bylo to nejhorší období v jeho životě.
Ale to neznamená že byl do svého spolubydlícího zamilovaný. Přátelé to takhle mohou také cítit.
Když John odlepil své oči od podlahy, detektiv na něj koukal svým ostřižitým pohledem, který John už moc dobře znal. V takových chvílích si uvědomoval že je to něco víc než jen přátelství.
Cítil se jako ve chvílích, kdy nevěděli jak vyřešit složitý případ. Byli na sebe napojení, rozuměli si a měli pro sebe pochopení. Na chvilku se stali jedním člověkem.
Ale John musel tyhle pocity potlačovat, protože mu Sherlock, když se poprvé potkali, řekl, že jediný jeho závazek je k jeho práci a že se o jiné vztahy nezajímá. Potom pokračovali dál jakoby se nic nestalo. Ale on od té doby měl přeci hodně přítelkyň, které dokazovaly, že se nezajímá o muže.
Všechno se zhoršilo po tom pádu, John vysedával ve svém křesle, které bylo hned naproti Sherlockovým, jenže bylo prázdné. Musel si přiznat, že si často chtěl jednu vrazit za to, že mu o svých pocitech neřekl předtím. Teď bylo absurdní nad tím přemýšlet.
Ale teď to bylo jiné. Sherlock se ho ptal přímo jak to cítí, ale John si stále nebyl sám sebou jistý. Možná přizná, že se snažil držet poslední roky zpátky.
"No, j-já..." Sherlockovi oči se uply na Johna, když začal mluvit. "Moje rozhodnutí je takový, že jestli bys souhlasil, mohli bychom ostatní lidi přestat opravovat."
Kdyby ho dobře neznal, mohl by John přísahat, že viděl Sherlocka zalapat po dechu, když se snažil sám se sebou bojovat, aby zůstal v klidu. Všechny rysy jeho hladké tváře se soustředily na to, jak poskládat správně odpověď.

Po chvíli to vzdal a místo Shakespearovského proslovu se uskromnil pouze na strohou větu.
"To bych byl velmi rád."
Oba dva se na sebe usmívali jako dva puberťáci. John se na Sherlocka ušklíbnul a jeho rty se téměř dotkly detektivových úžasných lícních kostí. Jejich úsměvy byly tak skutečné, upřímné a plné štěstí.
S očima plnýma dokonalostí toho okamžiku to John už nemohl vydržet a posunul se blíž k Sherlockovi. Dlaní mu prohrábnul jeho kudrnaté vlasy a detektiv se k němu nahnul.
"Dobře" zašeptal John když se blížil k Sherlockovým rtům. Políbil ho něžně a opatrně.
Sherlock to zopakoval, přitom držel doktora obouma rukama a do polibku se mírně usmíval.
Pomalu se jejich rty rozpojily.
"Myslel jsem, že nejsi gay" řekl Sherlock trošku zadýchaně se svým obvyklým úšklebkem a méně obvyklým láskyplným pohledem.
"A já jsem si myslel, že tvým jediným závazkem je práce." oponoval mu John, který měl stále ruku v detektivových kudrlinách, když se jejich čela stále dotýkala.
Sherlock zamilovaně koukal na Johna a přehodnocoval svoje předchozí prohlášení.
Byla to pravda, doteď se Sherlock nezajímal o jakékoliv vztahy, natož o nějaké romantické podrobnosti, něco na něm bylo, už si odstup od Johna tolik neudržoval a jeho společnost mu nevadila, alespoň v poslední době.
Detektiv byl takový ten typ člověka, podivín, se kterým se moc lidí nebaví, ale s Johnem, to bylo něco jiného.
"Řekl bych, že jsme jeden pro druhého výjimkou." Zamumlal Sherlock do společného polibku.
Kdo přece nemá rád k snídani studenou pizzu?

 

3 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama