Pořádné rozloučení (Destiel fanfiction)

24. srpna 2014 v 0:41 | Shi-ki |  Supernatural
Název: Pořádné rozloučení (A Proper Goodbye)
Autor: Copper's Mama
Překlad: frida
Fanfiction | Supernatural | Destiel | One-time

"No, tvoje loučení vážně stojí za prd, víš to?" řekl Dean prázdnému místu v Impale. Připravil se na to, že dlouhou cestu zpátky k Bobbymu stráví sám.
"Je mi to líto," ozval se Castielův chraplavý hlas vedle něj.
Dean v odpověď nadskočil a auto trochu zatočilo. "Kristepane!" lekl se. "Nos zvonek!"
Castiel svraštěl obočí. "Měl jsem ten dojem, že ses chtěl pořádně rozloučit," vysvětlil svůj návrat.
Dean se na něj několikrát zadíval, než s autem přibrzdil u krajnice. Viděl, jak se kolem přehnala Bobbyho dodávka, a za chvíli mu zazvonil mobil. "Haló, Bobby," řekl do telefonu. "Ne, je to ok. - Jsem v pořádku. - Jo, jen jsem potřeboval malou přestávku. - Ne, doženu tě, jeď dál. - Jo, dobře. Čau, Bobby." Zase ho zaklapnul a položil do přihrádky.
Castiel ho během celé konverzace sledoval a čekal, až něco udělá, nebo zase vezme na vědomí jeho přítomnost.
Po chvíli Dean vystoupil z auta, obešel ho a zamířil na pole u silnice. Castiel se objevil vedle něj, když zastavil a zíral do tmy. "No, vidím, že si užíváš být zpátky v sedle," poznamenal Dean.
Castielova hlava troch poklesla. "Je pěkné být zase sám sebou."
Dean si povzdechnul a podíval se nahoru na hvězdnou oblohu. "Ach, Casi… byl jsi to pořád ty. Jen jsi byl v bezletové zóně."
Castiel by se mohl hádat, ale rozhodl se to neudělat a místo toho jen stál vedle Deana.
"Takže, popravdě, čeho myslíš, že tam nahoře dosáhneš? Chci říct, pořádně ses vzbouřil a zabil jsi během toho spoustu andělů," připomněl mu Dean. "Myslíš, že tě prostě uvítají zpátky s otevřenou náručí - nebo křídly, nebo tak nějak?"
Castiel pokrčil rameny a pohrával si s koutkem úst. "Věřím, že budu mít možnost se k nim dostat. A pokud ne… během svého pobytu na Zemi s tebou - a Samem - jsem se naučil pár nových metod, jak něčeho dosáhnout," dodal.
Dean přikývl a kopal do trávy a hlíny kolem svých nohou. "Tak, kdy si myslíš, že se vrátíš?"
Castiel se na něho podíval smutnýma očima. "Nejsem si úplně jistý, jestli se vrátím. Nevím, co se tam nahoře děje, můžu jen hádat."
Dean si povzdechl a nacpal ruce do kapes svých kalhot. "Takže hádám, že tohle je opravdové rozloučení?"
Castiel pomalu přikývl. "Ano."
Dean sevřel rty a otočil se k andělovi čelem. "No, hodně štěstí. Doufám, že ti všechno dobře dopadne."
Castiel přikývl. "Nápodobně." Podal Deanovi ruku, aby mu s ní potřásl, přesně jako jí jemu samému předtím podal Sam.
Dean na jeho ruku zíral a nechtěl přijmout jeho odchod, ale po několika dlouhých vteřinách vyndal ruku z kapsy a uchopil tu Castielovu, pevně ji svíraje.
Castiel držel jeho pohled, říkající tolik bez jediného slova.
Dean se nepokusil svou ruku stáhnout, nechtěl být tím, kdo přeruší kontakt. Tolik se toho událo, co anděl vstoupil do jeho života. Vytáhnul Deana z Pekla, dal mu zpět jeho život… dal ho zase dohromady. Dean měl strach, že jestli odejde, začne se znovu rozpadat na kousíčky a nevěděl, jestli by se z toho všeho znovu dostal. Ne sám. Castielovy oči mu říkaly, že rozumí; smutek v jeho tváři mu dával najevo, že by si přál, aby mohl zůstat.
Po dlouhé chvíli Dean přikývl, jeho ruka byla pořád spojená s tou Castielovou. "Budu se držet myšlenky, že se ještě pořád můžeš jednoho dne vrátit," prohlásil a cítil, jak se mu zadrhnul hlas.
Castiel zíral do jeho zelených očí a viděl naději, která se tam skrývala spolu s vinou a smutkem. Zmáčknul jeho ruku trochu silněji a upřímně odpověděl: "Já taky."
Dean znovu přikývl a zíral zpět na anděla - toho, který onehdy nadával, že tu není proto, aby mu seděl na rameni - a o zlomek vteřiny později byl pryč. Dean zamrkal a na chvíli cítil, jak se hluboko v něm usadila prázdnota. Ale potom na svém rameni ucítil nějakou váhu… jako by se stín ruky usadil nad otiskem na jeho rameni a naplnil ho vítaným teplem.
Zavřel oči vychutnávaje si ten pocit, a když je znovu otevřel, byl pryč. Ale na tom nezáleželo. Cítil to. Věděl - bez jakéhokoli hmatatelného důkazu - že se k němu Castiel vrátí. Věřil mu.
 

11 lidí ohodnotilo tento článek.

Komentáře

1 jajafilm jajafilm | Web | 17. září 2014 v 20:07 | Reagovat

Musí se vrátit...
Pěkná povídka :-)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama