Jak mě změní čas (Malec)

22. listopadu 2015 v 21:41 | Shi-ki |  The Mortal Instruments
Netradiční večírky Magnuse Banea se vždy nesly v duchu energie a nenašel se jediný podsvěťan, který by se nebavil. Modrookého lovce stínů však myšlenky unášely úplně jinam..
Název: Jak mě změní čas
Autor: Shi-ki
Fanfiction | The mortal instruments | Malec | One-time

Na Magnusově večírku se všichni výborně bavili, dokud se Magnus od Aleka na chvíli nevzdálil. Hostitel s kočičíma očima se nemohl jinak než bavit, zatímco mladý lovec stínů se opřený o sloup v tišší části pozemku zabýval svými myšlenkami. Magnus nenechal Aleka dlouho samotného.
"Děje se něco?" zeptal se čaroděj opíraje se o sloup.
"Jako bych tu byl jen jako host." vzhlédl k čaroději teskně.
"O čem to mluvíš?" omluvně si ho prohlížel.
"Jak si tohle všechno mám užívat, když jednou budu starý a nakonec mrtvý. Kdo ví, třeba umřu mnohem dříve rukou démona." zadíval se na své runy.
"Jsi příliš mladý, Alexandře, na přemýšlení o smrti."
"A ty příliš opilý na to, abys mi říkal, co je špatně."
"Alexandře," oslovil ho již podruhé Magnus a nasměroval jeho tvář ke své. "Proč se trápíš teď, když máme tak málo společného času?" jeho hlas měkce dolehl k Alekovým uším. Magnus vždy vymýšlel něco roztomilého, ale modrookému lovci stínů znělo jeho vlastní jméno z úst čaroděje půvabněji než cokoliv jiného.
"Jen mám strach." přiznal. "Mám strach, že pro tebe nejsem dost dobrý." v duchu si vlepil facku za takové klišé, kterého se dnem i nocí nemohl zbavit.
Magnus se neubránil kočičímu úsměvu. "Jsi nesmírně složitý člověk, Alexandře. Vy lovci se tak sebejistě stavíte nad civily, ale přitom jste až na pár run stejní. Máš zbytečné obavy." ujistil ho Magnus a prsty mu zajel do vlasů způsobem, pod kterým by Alek pokojně zavrněl jako Předseda Mňau.
"Řekl bych, že tě miluji, ale to by zdaleka nevystihovalo to, co k tobě cítím." řekl a hrál si s Alekovými vlasy.
Modrooký lovec stínu se neubránil úsměvu. Konečně se také napil se své sklenky. Pár vteřin se na sebe jen dívali. Užívali si své společnosti. Byl to jeden z těch momentů, které Alek nezapomínal. Kdy věděl, že pro Magnuse malou chvíli existuje jen on.
Opodál se něco dělo a Magnus se rozešel k místu, kolem kterého všichni pomalu dělali kruh. Uprostřed toho kruhu byl upír a rytíř sličného lidu. Prali se hlava nehlava. Za Magnusem v závěsu šel rychlým krokem Alek.
"Opusťte můj pozemek, ihned." řekl čarodej smrtelně vážně a kočičí oči mu výhružně zazářily.
Upír ranou poslal vílu k zemi a zamířil k Magnusovi, který zopakoval výzvu k odchodu.
Upír se mu nehty zaryl do tváře, ale to už čaroděj pohybem ruky nasměroval upíra k východu. Užil magii, takže se upír nepřirozenou rychlostí sám vyprovodil. Vílí rytíř už byl dávno na nohou a kývnutím čaroději naznačil, že je v pořádku.
Alek se stěží držel na svém místě, když se jeho přítele upír dotknul. Držel si ruku stále u opasku s vrhací dýkou, kdyby musel sám použít hrubou sílu.
Kruh se stáhnul a Magnus obrátil svou pozornost zpět k mladému lovci stínů.
"Měl bys pokaždé lépe zvážit, koho zveš na svoje večírky." poradil mu Alek a prsty mu něžně přejel po místě, kde ještě před sekundou byly čtyři krvavé škrábance od upíra. Magnus zachytil jeho ruku a přidržel si ji na tváři.
"Seznam hostů zůstával po staletí stejný, jen čas změnil hosty." usmíval se i přes to, co se před chvílí událo.
"A jak čas změnil nejvyššího čaroděje Brooklynu?" prsty mu cuchal vlasy.
"Udělal ze mě nejvyššího čaroděje Brooklynu." Magnus se chystal Aleka políbit, když lovec stínů promluvil. Mohl tak cítit jeho dech na svých tvářích.
"A jak čas změní mě." pronesl tiše.
Magnus zavřel pootevřená ústa a smutně vydechl.
"Ať tě čas změní jakkoli, milovat tě budu stále stejně." pevně ho objal.
Čaroděj si při pomyšlení na čas a jeho množství, které jim dvěma bylo přiděleno, večírek neužíval tak, jako před deseti minutami.
Čas nezmění lásku, kterou jeden ke druhému chováme.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama